Výsledky průzkumu JsemTrans 2023

Úvod

Touto studií jsme chtěli zjistit odpovědi česky mluvících a v česku žijících trans lidí na otázky ohledně jejich života, tranzice, postavení ve společnosti, problémech a potřebách. Průzkum byl spuštěn 11. 2. 2023 a trval jeden měsíc, tedy do 11. 3. 2023. Pro sběr dat byl použit formulář na webu www.jsemtrans.cz.

Vzhledem k naší malé velikosti a docela slabému dosahu na sociálních sítích jsme očekávali nižší desítky odpovědí. Nakonec jsme však byli překvapeni, že se sešlo celkem 80 odpovědí a tímto bychom rádi poděkovali všem, kdo formulář vyplnili.

Metodika a cíle

Cílem tohoto průzkumu byl nejen sběr obecnějších, kategorizovatelných dat pomocí otázek s předem danými odpověďmi, ale důraz byl kladen také na možnost se volně vyjádřit ke kterékoliv otázce. Tato pole byla respondenty využita a dala nám tak detailnější vhled do toho, jaké důvody respondenti měli pro výběr konkrétních otázek.

Předně jsme se snažili zmapovat životní situaci trans lidí v ČR a její různé aspekty, jmenovitě:

Data z otázek s předem danými odpověďmi byla zpracována strojově. Volně psané odpovědi byly zpracované manuálně, kde jsme se snažili zachytit časté odpovědi a hodnotné informace.

Určení genderové identity

Genderovou identitu mohli respondenti v průzkumu popsat jakkoliv. Z tohoto důvodu bylo velmi těžké určit kategorie pro zpracování dat.

Kategorie agender, genderfluid a genderqueer byly určeny přímo na základě těchto pojmenování. Pro transfemininní a transmaskulinní kategorie byly použity odpovědi, které přímo zmiňovaly holka/žena, resp. kluk/muž nebo konkrétní zájmena she/her, resp. he/him. Pro ostatní odpovědi byla zvolena kategorie nebinární a to jak pro konkrétní zmínku či variaci slova "nebinární", tak pro označení "trans masc", "trans fem", "demiboy", "demigirl" či pro zmínku neutrálních zájmen they/them.

Varování pro čtenáře před citlivými tématy

Předem chceme čtenáře varovat, že tento dokument obsahuje témata, která mohou být nepříjemná a mohou vyvolat bolestivé vzpomínky a pocity, tzv. "trigger warning". Tématy jsou: diskriminace, fyzické a sexuální násilí, sebepoškozování a sebevražda. Jednotlivé sekce jsou odděleny titulky, aby bylo možné se jim případně vyhnout. Samotné sekce pak obsahují ještě další varování, pokud by se zde mluvilo detailněji o daném tématu.

Základní data

Celkem v průzkumu odpovědělo 80 respondentů. Převážně se jednalo o mladé lidi, v rozmezí 15-24 let to bylo 74%.

Graf: věk respondentů

Z pohledu genderové identity, jak je popsaná v sekci Určení genderové identity vidíme, kolik respondentů vnímá svou genderovou identitu jako nezapadající striktně do binárního pohledu, který je v naší společnosti stále hluboce zakořeněn. Jsme velmi rádi za počet nebinárních lidí, kteří vyplnili naši studii, znamená to, že se s námi cítí bezpečně být otevření se svou identitou.

Graf: Genderová identita

Pozn.: světle modrá a oranžová jsou Agender a Genderqueer, obojí 1,3%.

Užitečnost informací na webu

Na otázku "Byly/jsou pro vás informace na našem webu užitečné?" odpověděli respondenti převážně kladně, za což jsme moc rádi:

Graf: Užitečnost informací na webu

Z pole pro komentář zde uvádíme hlavní důvody, proč respondenti považují náš web za užitečný:

Zároveň zde uvádíme body, které lze do budoucna zlepšit:

Doporučení lékařů stojí hlavně na osobních zkušenostech a chceme si být co nejvíce jisti, že můžeme doporučit kvalitně. Zakládáme si na takzvaných "osobně ověřených zkušenostech". Je problém, že někteří pacienti reportují dobré zkušenosti a jiní u stejného lékaře mají zase špatné. Z těchto důvodů je velmi obtížné dát dohromady objektivní, přesný a aktuální seznam lékařů, které lze trans lidem doporučit a informace zde přidáváme převážně po osobním setkání s danou trans osobou.

Co se týká zbytku obsahu webu, převážně obecných návodů, tipů a triků, nebo klidně jen pravopisné korektury, zpětnou vazbu rádi přijmeme na info@jsemtrans.cz.

Proces uvědomění

Dále nás zajímalo, jak si respondenti uvědomili, že jsou trans. Tato otázka byla motivována hlavně osobními zkušenostmi s nedostatkem informací k této tematice, nedostatky ve vzdělávacím systému ČR a také nás zajímalo, jak trans lidé vnímají zastoupení v médiích. Tato otázka zněla konkrétně "Jak probíhal Váš proces uvědomění si, že jste trans?" a odpověď mohla být libovolná.

Co se týče věku uvědomění si, jsme dostali tyto odpovědi:

Důvody nebo spouštěče procesu uvědomí pak byli:

Problémy spojené s uvědoměním:

Z těchto výsledků vidíme, že je potřeba klást důraz na zavedení informovanosti o trans lidech ideálně už na základních školách. Brzké uvědomění či nejistota ohledně genderu lze řešit nasazením blokátorů puberty, než si bude člověk dostatečně jistý svou genderovou identitou. Tento postup by zachránil nespočet trans životů a zlepšil kvalitu života ještě většímu množství lidí.

Misgenderování

Na otázku "Setkaly+i jste se někdy s misgenderováním?" odpověděli respondenti až na pár výjimek kladně:

Graf: Misgenderování

Z komentářů pak vidíme, že častěji dochází k Úmyslnému misgenderování:

Kromě toho respondenti zmiňují, že misgenderování se odehrává primárně v rodině:

Podle frekvence:

A asi nejzajímavější odpověď, konzistentní s některými našimi zkušenostmi, byla, že někteří misgenderují až po tom, co se dozví, že daná osoba je trans.

Otázka: "Myslíte si, že je genderová dysforie nutná k tomu být trans?"

Graf: Nutnost genderové dysforie

Jako důvody pro Ano respondenti uvádí:

Jako důvody pro Ne potom:

Otázka: "Setkaly+i jste se někdy s truscum chováním?"

Zde uvádíme i vysvětlivku, která byla zobrazena všem respondentům: Truscum chování definujeme jako myšlenky transmedikalismu - nutnost cítit dysforii v jakékoliv formě nebo vyžadovat jakékoliv lékařské zákroky včetně hormonů, aby se člověk mohl identifikovat jako trans. Patří sem i myšlenka, že gender souvisí se sexualitou.

Graf: Setkávání se s truscum chováním

Konkrétně pak respondenti odpovídali kde:

Zde je vidět jak častý je transmedikalismus problém, většina trans lidí, kteří odpověděli v naší studii se s tímto chováním již setkali. Vůbec tomuto problému nepomáhá jeho nadměrná reprezentace v českých médiích, a bohužel také v některých českých queer spolcích, které někdy šíří myšlenky transmedikalismu a jiné internalizovaně transfobní názory.

Coming out

V otázce na coming out jsme se ptali na to, jak dopadl v rodině a mezi přáteli. Z grafů lze vidět, že coming out probíhá mnohonásobně lépe u přátel než v rodinách:

Graf: Coming out v rodině

Graf: Coming out mezi přáteli

Podíváme-li se na poznámky ohledně přijetí rodičů, které respondenti zmiňují ohledně coming outu v rodině, vidíme, že nejčastěji nepřijmou trans osoby oba rodiče. Pokud jen jeden z nich, pak je pravděpodobnější, že to bude otec:

Kromě toho tu máme několik dalších poznámek:

Mezi přáteli je situace lepší, jak vidíme z grafu, převážně pak z důvodu, že respondenti mají svůj kruh přátel, který je tolerantní (14 odpovědí). Někteří respondenti však zmiňují ztrátu alespoň části přátel (7 odpovědí).

Tranzice

Otázka: "V jaké fázi tranzice aktuálně jste?"

Graf: Fáze tranzice

Následující otázka pak zněla: Jaká jsou vaše přání ohledně dalších možných kroků v tranzici? Zde jsme zaznamenali asi nejvíce komentářů:

Dvě odpovědi bohužel zmiňují, že nemůžou začít hormonální terapii kvůli rodině.

Zkušenosti se zdravotnickým systémem ČR

Otázka: "Jaké jsou vaše zkušenosti s českým systémem lékařské tranzice?"

Graf: Zkušenosti se zdravotnickým systémem ČR

Respondenti pak nejčastěji zmiňují:

Tyto zkušenosti sdílíme a jsme rádi, že je zmiňují i respondenti. Problémy v přístupu k trans lidem vidíme na každém rohu, avšak vylepšit tento systém, zdá se, nebude jednoduché. Pro začátek by bylo nejlepší začít změnou legislativy a přestat trans lidi nutit do sterilizace v případě změny pohlaví na dokladech.

Změna jména

Otázka: "Změnily+i jste si už jméno a případně i příjmení?"

Graf: Změna jména a příjmení

Zde vidíme, že zhruba třetina respondentů má již jméno změněné, ale další dvě třetiny tento proces ještě čeká. Z poznámek jsme se potom dozvěděli:

Dále jsme se zeptali, zda-li změněné příjmení respondentů končí na -ů. Ptáme se záměrně, protože to někteří sexuologové přímo trans lidem navrhují a ne všichni jsou si vědomi, že si lze vybrat neutrální příjmení, které na -ů nekončí. Dále je třeba podotknout, že takové příjmení může přitáhnout pozornost na to, že je člověk trans a vést ke špatným zážitkům, proto je potřeba vzdělávat lidi, že se tomuto podstoupit nemusí. Pokud ovšem chtějí, je to naprosto v pořádku, každý má svobodnou volbu, důležité je ovšem aby byla informovaná.

Graf: Příjmení končící na -ů

Diskriminace

Tato otázka směřovala na různé druhy diskriminace, avšak bez její přesné definice. Bylo tedy na každém, co považoval za diskriminaci a co ne.

Graf: Diskriminace Graf: Diskriminace - zdroje

Poznámky, které byly nejčastěji zmíněny:

Varování: tato sekce obsahuje citlivé téma, které může vyvolat nepříjemné pocity nebo přivést nepříjemné vzpomínky. Pokud víte, že by se to mohlo týkat Vás, tuto sekci doporučujeme přeskočit.

Zde šlo o pak o všechny druhy šikany, včetně kyberšikany. To jsme uvedli explicitně, protože i v tomto roce se najdou lidé, kteří kyberšikanu za šikanu nepovažují, protože se neodehrává ve "fyzickém" světě.

Graf: Šikana Graf: Šikana - zdroje

Komentáře pak dávají bližší vhled do důvodů nebo míst, kde se respondenti se šikanou setkali:

Varování: tato sekce obsahuje citlivé téma, které může vyvolat nepříjemné pocity nebo přivést nepříjemné vzpomínky. Pokud víte, že by se to mohlo týkat Vás, tuto sekci doporučujeme přeskočit.

Ačkoliv fyzické násilí můžeme brát i jako součást šikany, dávalo nám smysl tuto otázku rozdělit a zeptat se přímo na něj. S fyzickým násilím se setkalo 15% respondentů, což je zhruba každý sedmý člověk.

Graf: Fyzické násilí Graf: Fyzické násilí - zdroje

Komentáře:

Sexuální násilí

Varování: tato sekce obsahuje citlivé téma, které může vyvolat nepříjemné pocity nebo přivést nepříjemné vzpomínky. Pokud víte, že by se to mohlo týkat Vás, tuto sekci doporučujeme přeskočit.

I tuto tíživou otázku jsme museli položit a bohužel i zde je nenulový počet kladných odpovědí.

Graf: Sexuální násilí Graf: Sexuální násilí - zdroje

Komentáře:

Genderová dysforie

Genderová dysforie je velmi známým a častým pocitem u trans lidí. Proto nás ani nepřekvapilo, že téměř všechny odpovědi zde byly kladné. Dále chceme zdůraznit, že i lidé, kteří odpověděli ne jsou naprosto validní a jsou stejně trans jako lidé, kteří dysforii zažívají.

Graf: Genderová dysforie

Komentáře nám pak prozradily+i jak často nebo jak dlouho lidé dysforii prožívají:

Duševní zdraví je velice důležitý aspekt života každého z nás a bohužel na základě toho psychologové vyhodnocují, zda-li můžeme začít HRT nebo ne. Zároveň vidíme, jaký je svět kolem nás a jak naše společnost, resp. hlavně přítomnost stupňující se transfobie a homofobie, ovlivňuje životy nás všech a není se pak čemu divit, když trans lidé prožívají minimálně Úzkosti nebo deprese. Nejde však ani o zprávy exkluzivně z českého prostředí. Díky internetu a globálnímu dosahu sociálních sítí na nás působí i zprávy např. z USA, kde v některých státech byla navržena nucená detranzice, která už má i vlastní sekci na Wikipedii.

Graf: Duševní zdraví

Někteří respondenti s námi pak sdíleli i které konkrétní problémy je trápí:

Dostala se k nám i jedna odpověď, která zmiňovala strach před vyhledáním pomoci kvůli předsudkům lékařů. To je něco, s čím bohužel bojuje nenulové množství lidí. Pokud máte tento problém, neváhejte nám napsat na poradna@jsemtrans.cz a my vám pokusíme co nejlépe poradit. Možností jak pomoct je spousta a našim cílem je pomáhat trans lidem - nejen celku, ale i jednotlivcům.

Sebepoškozování

Varování: tato sekce obsahuje citlivé téma, které může vyvolat nepříjemné pocity nebo přivést nepříjemné vzpomínky. Pokud víte, že by se to mohlo týkat Vás, tuto sekci doporučujeme přeskočit.

Bohužel v této sekci přinášíme jen smutné zprávy. O sebepoškozování přemýšlelo celých 87,5% respondentů, zatímco k němu pak skutečně přistoupilo 77,5%.

Graf: Sebepoškozování - myšlenky

Graf: Sebepoškozování - realizace

A někteří respondenti pak zmínili i konkrétní druh:

Pokus o sebevraždu

Varování: tato sekce obsahuje citlivé téma, které může vyvolat nepříjemné pocity nebo přivést nepříjemné vzpomínky. Pokud víte, že by se to mohlo týkat Vás, tuto sekci doporučujeme přeskočit.

Zde opět vidíme velmi negativní čísla, 91,3% respondentů zmínilo, že alespoň jednou v životě zvažovali sebevraždu. Bohužel, celých 40% se jich pak i pokusilo.

Graf: Sebevražda - myšlenky

Graf: Sebevražda - pokus

K tomu přikládáme i nejčastější komentáře:

Tento výsledek je velmi důležitý, protože existují studie, které došly k podobnému číslu. Stejně jako ve studii od UCLA se naše studie zaměřovala na všechny trans lidi, a nerozlišovali jsme zde, zda se jedná o trans lidi přijaté/nepřijaté v rodině, s přístupem k dobré lékařské péči a nebo bez, apod. Pro zajímavost se můžete podívat i na druhou studii z roku 2019 od stejného institutu, která tato data rozlišuje a která právě došla k tomu, že přijetí v okolí a adekvátní lékařská péče vedou k mnohonásobně nižším pokusům o sebevraždu. Je důležité mít tato čísla na očích a snažit se je využít pro zlepšení našich životů a vyžadování změny.

Závěr

Ačkoliv jsou individuální zkušenosti a prožitky každé trans osoby unikátní, přesto z dat vidíme jisté společné vzory. Jelikož 85% odpovědí bylo od lidí do 25 let, týkají se odpovědi na otázky z průzkumu často života v rodině a ve škole a například dat o životě trans lidí v zaměstnáních nemáme dostatek, abychom z toho mohli usuzovat větší závěry.

Nicméně vidíme, že proces uvědomění toho, že je někdo trans, probíhá často ve formativních letech - v dětství a během puberty. Z toho samozřejmě nelze vyvodit, že každý trans člověk to musí zjistit už v raném věku. Naopak zde připomínáme, že sesbíraná data jsou převážně od mladých trans lidí, kteří mají uvědomění již za sebou, a proto nelze extrapolovat tyto informace na celou populaci.

K uvědomění pak nejvíce přispívá internet (kombinace různých sociálních sítí) a také přátelé a známí, kteří spadají buďto pod trans identitu nebo do širšího spektra LGBTQ+. Kombinace těchto faktorů nám pomáhá dozvědět se nejen o faktických informacích, ale také o subjektivních pocitech a najít, že v tom nejsme na světě sami.

Dále jsme viděli, že naprostá většina trans lidí zažívá misgendering, často i na denní bázi, a to především v rodinách a ve škole, ačkoliv je třeba zmínit, že jde jak o Úmyslné tak i neúmyslné misgenderování.

Jsme příjemně překvapeni, že více než tři čtvrtiny lidí nepovažují genderovou dysforii jako předpoklad k tomu být trans. Naopak, genderová euforie byla často zmiňována jako mnohem důležitější faktor. K tomuto bodu se vztahují i zkušenosti s transmedikalismem, tedy myšlenkou, že člověk je trans pouze pokud chce podstoupit hormonální léčbu i chirurgické zákroky pro "dokončení" tranzice. Stejné množství lidí, které na předešlou otázku o genderové dysforii odpovědělo, že není podmínkou, se pak setkalo s těmito myšlenkami, že trans lidé musí podstupovat různé operace pro to, aby byli trans. Bohužel se s tímto názorem setkali i ve zdravotnictví.

Coming out - často velmi stresující období v životě trans (a nejen trans) lidí - dopadá mnohem hůře v rodinách než mezi přáteli. Jelikož si přátele vybíráme sami, není překvapivé, že se přátelíme s lidmi alespoň v některých ohledech nám podobnými a lze předpokládat, že toto je hlavní důvod, proč coming out mezi přáteli dopadá tak dobře. Pokud jsou naši přátelé sami LGBTQ+, pak coming out nemusí představovat žádné strastiplné rozhodnutí.

Ohledně fáze tranzice a dalších možných kroků jsme dostali nejvíce komentářů. Nejvíce lidí si přeje začít HRT a v případě trans maskulinních lidí podstoupit mastektomii, známou jako "top surgery". Ihned poté následovaly komentáře, že si trans lidé v ČR přejí změnit Úřední pohlaví (= písmenko na občanském průkazu a dalších dokladech) bez nucené sterilizace. S tím naprosto souhlasíme a každý den co uplyne, než tento zákon vstoupí v platnost, je omezením základních lidských práv.

K tomu se váže otázka ohledně zkušeností se zdravotní péčí o trans lidi v ČR. I když dost odpovědí zmiňuje, že měli štěstí na dobré lékaře, případně jim byli dobří lékaři doporučení, máme zde mnoho poznámek o tom, jak je současný systém zastaralý, zdlouhavý a vyčerpávající a jak stále někteří lékaři lpí na spojení mezi genderem a sexuálním životem trans lidí. S těmito komentáři souhlasíme a soucítíme, avšak se obáváme, že napravit takovýto systém nebude nikterak jednoduché, a bude to otázkou dlouhých let, než se zbavíme některých hluboko zakořeněných stereotypů. S tímto může pomoci i nový standard ICD-11, kde již najdeme aktualizovanou definici genderové inkongruence, kde se zmiňuje, že každý trans člověk může chtít jen některé změny/zákroky a nemusí vůbec vyžadovat chirurgické zákroky. Stejně tak by pomohla změna zákona, aby nebyla vyžadována nucená sterilizace trans osob za Účelem změny Úředního pohlaví. A v neposlední řadě by zde pomohla i lepší reprezentace v médiích a ochrana LGBTQ+ osob na legislativní Úrovni, která tu stále chybí. Bohužel zde vznikají i nevhodná díla jako nedávný dokument České Televize, který naopak upevňuje tyto dávno prošlé a škodlivé stereotypy.

Se změnou zákonů souvisí však i změna jména. Momentálně je matriční zákon zastaralý a nevyhovující současným požadavkům trans osob. Nutnost vybrat si jméno z konkrétního seznamu genderově neutrálních jmen je jen další překážka, které musí trans lidé čelit. Z některých odpovědí jsme viděli, že matriky ne vždy povolují změny jmen a dokonce ani v některých případech nedoporučují se obracet na jazykové odborníky, díky kterým lze obdržet jazykový posudek na téměř libovolné jméno. I pokud by se změnil zákon a dovolil trans lidem si změnit Úřední pohlaví bez sterilizace, zůstala by zde perioda, během které by si nemohli zvolit jméno, které skutečně chtějí, a museli by se podvolit systému a zvolit si - i když dočasně - neutrální. To pak zbytečně může vést k tomu, že si mnoho z nás bude měnit jméno dvakrát, k čemuž se samozřejmě pojí i stres s velkou byrokracií na Úřadech a jiných místech.

V další části studie jsme se dozvěděli, jak častá je diskriminace, šikana, ale i fyzické a sexuální násilí. Diskriminace a šikana nejsou bohužel v ČR ničím ojedinělým. Nejčastěji je respondenti zažívají ve škole a v rodině, nicméně ani na veřejných místech se tomu nevyhnou. Může se jednat o obtěžování na veřejnosti, pokřiky i fyzické napadení, jako je postrkování. Někteří i specificky zmínili, že důvodem jsou pride dekorace (duhové placky, apod.). Samozřejmě díky všudypřítomnosti internetu je velmi běžná i kyberšikana. Fyzické násilí zažilo 15% respondentů, a to převážně ve veřejných prostranstvích, ve škole a v rodině. Sexuální násilí bylo zastoupené o něco méně, avšak stále více než nula, a to primárně mezi přáteli.

Nakonec se podíváme na kapitolu o duševním zdraví. Genderovou dysforii zažívá majoritní část trans lidí, dokonce až na pár výjimek zcela všichni. Kromě genderové dysforie skoro 9 z 10 lidí zažilo nebo stále zažívá i jiné problémy s duševním zdravím, převážně to je deprese a Úzkosti. Sebepoškozování pak zvažovalo také skoro 9 z 10 lidí, a skoro 8 z 10 k tomu i přistoupilo. Podobně je to s myšlenkami na sebevraždu - cca 9 z 10 lidí. K samotnému pokusu se pak dostali 4 lidé z 10. Tato čísla jsou velmi závažná, avšak mnohdy dávají smysl. Odmítnutí trans lidí rodinou nebo přáteli, nenávist na internetu, v médiích nebo i z politiky jsou faktory, které i kdyby náhodou nestačily samotné, se navzájem násobí a výsledný tlak na každého z nás značně negativně ovlivňuje naše duševní zdraví, ať chceme nebo ne.

Poděkování

Rádi bychom poděkovali všem respondentům za vyplnění našeho dotazníku, za sdílení na sociálních sítích a za věcné podněty ke zlepšení našeho webu. Všechny odpovědi jsme pečlivě přečetli a analyzovali, žádná nezůstala bez povšimnutí. Každý návrh na zlepšení našeho webu bude časem implementován, zde jsme ale bohužel omezeni našimi časovými možnostmi. Pokud máte zájem o dobrovolnictví a chcete pomoct dobré věci, nebojte se ozvat - iniciativě se meze nekladou.