Často kladené otázky

Co to znamená transgender/cisgender?

Gender, v češtině nešťastně překládáno jako pohlaví, je součást identity každého z nás. Má několik komponent které spolu můžou a nemusí souviset, nejdůležitější ale je ten pocit uvnitř. Genderová identita - jak se já cítím uvnitř. Možností je tu teoreticky nekonečně mnoho (stejně jako bodů na úsečce), to však ne vždy znamená velké praktické rozdíly. Je možné se cítit o trochu více žensky než vaše kamarádka, aniž by se na vašem genderovém projevu cokoliv změnilo. Genderová identita (co cítím) a genderový projev (jak to dávám najevo) spolu mohou ale nemusí souviset. Je tedy zcela možné cítit se velmi žensky ale nikdy nenosit tradiční ženské oblečení jako jsou šaty a sukně.

Když už teď víme co znamená gender, pojďme si vysvětlit samotné pojmy cisgender a transgender. Ty dávají smysl díky tomu jak funguje udělování úředního pohlaví prakticky ve všech státech světa - doktor, hned potom co se narodíte, se na vás podívá a určí podle toho, co máte mezi nohami. Je to tak prosté, aniž by se zkoumalo zda jste intersex, jaké máte chromozomy, genetické mutace, či jiné možné rozdíly vývoje vašeho biologického pohlaví. Cisgender (zkráceně cis) je drtivá většina lidí na světě, stačí pouze aby vaše genderová identita seděla s tím, co řekl daný doktor, že jste. Transgender (zkráceně trans) je to malé procento lidí, u kterých jejich biologické pohlaví nesouhlasí s jejich genderovou identitou.

Může člověk zároveň být trans a gay?

Sexuální orientace (kdo se vám líbí) vůbec nesouvisí s genderovou identitou (kdo jste). Můžete být trans a heterosexuální, trans a bi, trans a gay nebo i trans a asexuální. Stejně jako u cis lidí.

Co znamená nebinární, a jak mám správně s těmito lidmi mluvit?

Být nebinární znamená, když se člověk nedokáže ztotožnit ani s jednou ze dvou genderových identit muž a žena. Nejde však jen o to, jak se člověk prezentuje navenek, ale především o to, jak se cítí uvnitř. Pro nebinární lidi může být nekomfortní být označováni jako on/ona, mohou preferovat např. "oni". V českém jazyce je rodově neutrální řeč značně obtížná a tak se někteří nebinární lidé ubírají buďto k jedné variantě (on/ona), někteří k množnému číslu (oni) a někteří mezi přáteli mohou preferovat anglický jazyk, ve kterém je toto snazší.

Co je to genderová dysforie?

Ze slovníku se můžeme dočíst, že dysforie je opakem euforie. Euforii si mnoho z nás dokáže dobře představit, ale s dysforií je to složitější, o to více pak s genderovou dysforií. Genderová dysforie je velmi častý pocit, který trans lidé zažívají. Může se navenek projevovat podobně jako deprese, diskomfort, nebo i úzkost. Tyto pocity vznikají např. kvůli tělu, které neodpovídá genderu dané osoby, ale také při sociálních interakcích, kdy k člověku ostatní nepřistupují jako k genderu, který sám cítí. Různí lidé mohou cítit dysforii z různých zdrojů a nelze aplikovat stejný "recept" na všechny. Genderovou dysforii lze zmírnit nebo úplně eliminovat prostřednictvím tranzice, avšak samotná přítomnost dysforie není podmínka pro to být trans.

Co znamenají pojmy "trans femininní" a "trans maskulinní"?

Na našem webu preferujeme používat výrazy trans femininní osoby namísto trans ženy a trans maskulinní osoby namísto trans muži. Jak zmiňujeme výše, gender není binární, zatímco pojmy trans žena/muž binární jsou. Tedy pojmy trans žena/muž používáme především v kontextu binárního systému trans péče u nás, který stále uznává pouze dvě škatulky. Pro vše ostatní se snažíme používat termíny trans femininní/maskulinní, do kterého mohou spadat i nebinární osoby.

Jak poznám, že já jsem trans?

Je to velmi složitá otázka, protože každá trans osoba si to uvědomí v jiné životní etapě. Spousta lidí neví, že jsou trans už od dětství. Mnozí si to začnou uvědomovat v dospívání ale i v dospělosti. Záleží na spoustě faktorech, např. na dostupných informacích o trans problematice či na schopnosti vůbec formulovat, co člověk cítí. Ale vždy jde o nějaký vnitřní pocit, o naše jádro. Není to o žádném trendu nebo životním stylu. Je to zkrátka něco, co je naší součástí a nelze to změnit. Zkráceně tedy - pokud se tak cítíte, tak jste trans.

Jak poznám, zda je někdo trans?

Nepoznáte, protože to nejde. Genderová identita je vnitřní pocit a něco, co může rozhodnout pouze člověk sám o sobě, nikdy o jiných lidech. Je ale dost velká šance, že pokud budete k trans osobě přátelští, tak vám to řekne.

Kolik trans lidí je v Česku?

To zatím nelze přesně určit. Oficiální počet neexistuje, protože ve sčítání lidu na to není otázka. Každopádně nejlepší odhad je zhruba 1% populace lidí, kteří se identifikují jako trans. Je to celosvětový průměr, různé státy to mohou mít jinak podle toho, zda je tam bezpečné se otevřeně identifikovat jako trans osoba.

Potřebuji operaci pohlavích orgánů na to být trans?

Ne, žádné operace nejsou potřeba k tomu být trans. Být trans je o vnitřním cítění, o naší identitě. Pro někoho může být chirurgický zákrok pro změnu pohlaví velmi důležitým, až nutným krokem k tomu se cítit dobře. Ale je důležité si uvědomit, že spousta trans lidí nemusí chtít žádné operace podstupovat a to nemění nic na tom, že jsou trans. To odpovídá i lékařské definici Gender Incongruence v diagnostickém manuálu ICD-11, která má být v české verzi dostupná koncem roku 2022. Verze ICD-10 v této definici zahrnovala jak hormonální léčbu, tak operace pohlavních orgánů, avšak jak vidíme, taková definice neodpovídá zcela realitě a bylo potřeba ji aktualizovat.

Mělo by dovoleno lidem pod 18 let projít tranzicí?

Ano. Jakmile u člověka proběhne první puberta, mnoho tělesných změn je již nevratných. To jsou přesně ty změny, které poté v dospělosti trans lidi nejvíce trápí. Pokud bychom ale uvažovali, že možnost kompletní tranzice by neexistovala, pak se ještě nabízí řešení pomocí blokátorů puberty (puberty blockers). Jde o léky, které efektivně zablokují postup puberty po dobu jejich užívání. Pokud by se dotyčný člověk rozhodl, že nechce procházet tranzicí (nebo není trans), pak stačí tyto léky vysadit a puberta proběhne úplně normálně. Pokud se ale rozhodne pro tranzici, pak tato odložená puberta může neskutečně zvýšit kvalitu života dané trans osoby. Blokátory puberty jsou velmi bezpečné a na rozdíl od HRT (hormonální terapie) nemění tělo a nemají permanentní dopady. Navíc drtivá většina lidí co tyto blokátory začne brát se nakonec rozhodne pro tranzici. Pouze 1.9% lidí, kteří brali blokátory puberty potom nechtěli pokračovat v tranzici. Zdroj (v angličtině).

Je pravda, že hodně lidí si svou tranzici rozmyslí nebo jí litují?

Není. Existuje malé procento lidí, kteří se mohou ocitnout v této situaci, jde však z drtivé většiny o problémy s nepochopením a nenávistí v rodině, mezi přáteli a v práci, které vedou trans lidi k pochybám o správném rozhodnutí, které je donutí opět žít ve své původní identitě. Pouze 3% lidí zažijí nějakou formu lítosti ohledně své tranzice, a zhruba 1% z těchto 3% (neboli, doslova desítky lidí na celém světě) opravdu litují svojí tranzice a vůbec se neshodují s trans identitou. Zdroj 1 (v angličtině). Zdroj 2 (v angličtině).

Mělo by se úřední pohlaví odstranit z dokumentů?

Ano. Úřední pohlaví je údaj, který lze během života změnit a vůbec nemusí odpovídat vašemu biologickému rozpoložení. To je naopak důležité pro lékaře, kteří se o vás budou starat. Trans lidem by tato změna pomohla a cis lidem by neublížila. Zůstat by mělo biologické pohlaví a to například v kartě pacienta. Je velmi relevantní pro získání přesné péče a někdy může i zachránit život pokud jde o medikace jako jsou například léky na srážlivost krve. I když v současné době to může působit více škody než užitku, jelikož drtivá většina doktorů není vzdělávána ohledně trans biologie, což je problém, který vyžaduje systematické řešení.

Co znamená deadnaming a misgendering?

Deadnaming znamená použití původního jména trans osoby před tranzicí. Drtivá většina trans lidí má se svým původním jménem spojený život před tranzicí a s tím spojené nepříjemné pocity. Je proto důležité používat to jméno, které dotyčná trans osoba používá a neptat se na to minulé.

Misgendering pak znamená používání nesprávného rodu v řeči. Pokud mluvíme o trans ženě, misgendering by byl záměrné používaní mužského rodu zájmen a sloves (např. on byl), a naopak pro trans muže.

Pokud je deadnaming či misgendering úmyslný, má na trans lidi velmi negativní dopady. Neúmyslné použití špatného jména nebo rodu je věc, která se může stát. Trans lidé s tím počítají. V takovém případě stačí se omluvit a opravit a záležitost nechat plavat.

Jak mluvit s trans lidmi a o nich?

Ačkoliv lidská zvědavost nezná mezí, existuje několik témat, na které se není vhodné trans lidí ptát, jelikož se jedná o velmi citlivé a osobní otázky. Zde přikládáme ty nejčastější:

Dále přikládáme výrazy, které bohužel ve společnosti stále kolují, ale nejsou vhodné nebo jsou dokonce hanlivé:

Jaké veřejné toalety mohou trans lidé používat?

Jaké chtějí / jaké odpovídají jejich genderu. Na počátku tranzice, když ještě člověk nevypadá dostatečně jako cílený gender se však může narazit na nepochopení, nevhodné pohledy či verbální připomínky a jinou formu agrese a přitom ani nezáleží, jaký druh toalety si vybere. Všichni jdeme na toaletu za jednoduchou biologickou potřebou a nemělo by se tolik řešit, kdo patří kam. Tohle je největší problém pro nebinární či genderově nekonformní lidi, kteří si v podstatě nemůžou správně vybrat.

Mělo by trans ženám být dovoleno sportovat?

Ano, rozhodně. Úroveň testosteronu rychle klesá po začátku tranzice a třeba už po dvou letech je na úrovni cis žen. Trans ženy tak nemají žádnou jasnou fyzickou výhodu. Stavbou těla se můžou lišit, stejně jako se každá cis žena může lišit od dalších cis žen. Sport je velmi komplikované téma, a je na každé sportovní organizaci, jak si to pro svůj konkrétní sport zařídí. Každopádně mluvit pouze o trans ženách je nesmysl, když existují objektivní vrozené výhody, které dají cis ženám více testosteronu či jiné fyzické výhody. Zdroj (v angličtině).

Co můžu udělat pro podporu trans lidí obecně?

Možností je spousta, od těch malých - naslouchat a snažit se pochopit, k těm větším - aktivně se zapojovat do diskuzí a podporovat trans práva, vystupovat proti nenávisti, ať už v online prostoru nebo mimo něj, šířit povědomí o organizacích zabývajících se touto problematikou, či je občas podpořit i finančně.

Co je to internalizovaná transfobie?

Internalizovaná transfobie je pocit, který mohou zažívat sami trans lidé. Jde o všechny negativní pocity spjaté s vlastní identitou, které trans osoby převezmou od svého okolí. Může se jednat o pocity méněcennosti, nesnášenlivost vůči samotné existenci trans lidí, apod. Toto může vznikat v kterékoliv fázi života a nemusí to být nutně svázané s coming-outem nebo jinými definujícími událostmi. S transfobií se můžeme setkávat už od dětství v rodině, ve škole, přes dospívání i v dospělosti na všech různých místech. Nezanedbatelný podíl mají samozřejmě také sociální média, ale i autority v našem životě: rodiče, učitelé, politici, manažeři, atd. Pokud jsme vystaveni takovéto nenávisti, tyto názory se nám internalizují, tedy dostávají "pod kůži", a to i nevědomě. Výsledkem pak mohou být vztahové problémy, problémy s duševním zdravím (deprese, úzkosti, izolace), či perfekcionismus a srovnávání se s ostatními a mnoho dalších. Včasné odhalení těchto problémů je klíčové k zdravé psychice a v některých případech pak může pomoct psychoterapie k přijetí sebe sama.